Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Životní situace

« Zpět na Strom životních situací

Podání žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v podmínkách resortu Ministerstva spravedlnosti

1. Identifikační kód

 

2. Kód

 

3. Pojmenování (název) životní situace

Podání žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v podmínkách resortu Ministerstva spravedlnosti

4. Základní informace k životní situaci

Informací se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají:
  • zákonem stanovené působnosti subjektu, povinného poskytovat informace (dále jen "povinný subjekt"), a jejího výkonu,
  • činnosti povinného subjektu, vyplývající z jeho působnosti nebo s ní bezprostředně související, a jejích výsledků, jakož i hlavních záměrů povinného subjektu a jím přijatých opatření,
  • charakteristiky povinného subjektu, zejména jeho postavení, organizace a dělby (rozvrhu) práce, úkolů, způsobu jejich plnění a hospodaření.
Za informaci podle odst. 1 se nepovažují stanoviska a právní názory, zejména výklad zákonů a jiných právních předpisů, jakož i hodnotící zprávy a ucelené databáze v jakékoli, zejména elektronické podobě.
V pochybnostech, zda jde o informaci podle odst. 1, vychází povinný subjekt také z toho, že právo na informace je ústavně zaručeným, politickým právem, jehož prostřednictvím se občané podílejí na výkonu státní moci a kontrole činnosti státních orgánů, a že přístup k informacím může být omezen pouze zákonem, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Oprávněna je každá fyzická či právnická osoba, která má zájem informaci získat.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Podání žádosti o informaci povinnému subjektu, v jehož působnosti je daná informace.
Žádost o informaci není třeba žádným způsobem zdůvodňovat.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

O informaci je možné žádat ústně (při osobní návštěvě či telefonicky) i písemně (papírovou i elektronickou formou).

8. Na které instituci životní situaci řešit

Ministerstvo spravedlnosti, jednotlivé soudy všech stupňů i státní zastupitelství všech stupňů, Rejstřík trestů, Vězeňská služba, Justiční akademie, Justiční škola.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Na Ministerstvu spravedlnosti je pověřeno poskytováním informací, evidováním došlých žádostí a rozhodováním o nich ve sporných případech:
E-mailová adresa:
Na jednotlivých soudech obecně předsedové soudů či jimi pověření pracovníci, na státních zastupitelstvích vedoucí státní zástupci nebo jimi pověření pracovníci.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

K žádosti o informaci se nepřikládají žádné doklady a podklady.
Z podání musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určeno a kdo jej činí; i v žádostech podaných elektronicky doporučujeme uvést plnou adresu žadatele za účelem doručení písemností (ať již jde o poskytnutí informací, které není možné uspokojit elektronicky, nebo o doručení rozhodnutí ve správním řízení).
Žádost musí být srozumitelná, nesmí být formulována příliš obecně.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Povinné subjekty jsou oprávněny žádat úhradu nákladů ve výši, která nesmí přesahovat náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.
Povinné subjekty si mohou vyžádat rovněž úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
Stanovení výše úhrady se řídí sazebníkem.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Žádost o informaci podaná písemně musí být vyřízena do 15 dnů ode dne, kdy došla povinnému subjektu, a to poskytnutím informace, nebo rozhodnutím o jejím odmítnutí. Ve stejné lhůtě musí být případně i rozhodnuto o odložení žádosti, pokud se netýká působnosti povinného subjektu.
Lhůta pro poskytnutí informace může být prodloužena ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dnů. V takovém případě musí být žadatel informován, a to před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Můžete využít e-mailové adresy:

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravnými prostředky v řízení podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, jsou odvolání (§ 16 zákona) a stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (§ 16a zákona).
Odvolání se podává proti rozhodnutí, jímž povinný subjekt žádost o informace, byť jen z části, odmítnul. V případě, že takové rozhodnutí vydalo samo Ministerstvo spravedlnosti, podává se rozklad k ministrovi spravedlnosti.
Odvolání, popř. rozklad, je třeba podat u orgánu prvního stupně, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Stížností se může bránit žadatel:
  • jenž nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na již zveřejněnou informaci podle § 6 zákona,
  • jemuž uplynula lhůta 15 dnů, a to aniž by mu byly poskytnuty požadované informace a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
  • jemuž byly poskytnuty pouze částečné informace, aniž by o zbytku bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
  • jenž nesouhlasí s výší stanovené úhrady.
Stížnost se rovněž podává u orgánu prvního stupně; lhůta v tomto případě činí 30 dnů od marného uplynutí zákonné lhůty, nebo od doručení výzvy k úhradě nákladů.
O výše uvedených opravných prostředcích rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti, a to do 15 dnů ode dne jejich předložení.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Sankce nejsou stanoveny.

21. Nejčastější dotazy

Musím zdůvodňovat, proč o informaci žádám?
Jakékoli zdůvodňování Vaší žádosti o informaci je zcela nadbytečné; soustřeďte se raději na přesnou formulaci otázky a tedy definici toho, jakou informaci žádáte.
Co když bude moje žádost nesrozumitelná?
Pokud bude Vaše žádost nesrozumitelná, nebude zřejmé, jaká informace je požadována, nebo bude formulována příliš obecně, budete vyzváni k upřesnění této žádosti.
Teprve pokud byste tak neučinili do 30 dnů ode dne doručení výzvy k upřesnění, povinný subjekt Vaši žádost odmítne.

22. Další informace

Více se dozvíte na internetových stránkách vlády ČR a jednotlivých ministerstev.

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

 

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Ministerstvo spravedlnosti - sekce státního tajemníka, oddělení styku s veřejností

26. Kontaktní osoba

Mgr. Jaroslav Rozsypal, vedoucí oddělení styku s veřejností

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

13.03.2013

28. Popis byl naposledy aktualizován

05.11.2015

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

"Poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných" dle trestního řádu
§ 8a
Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka; takové informace mohou v nezbytném rozsahu zveřejnit pouze pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení.
Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.
§ 8b
Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a odst. 1 pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.
Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.
Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popř. jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí,
1
umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon,
2
je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení, nebo
3
dá-li k jejich zveřejnění poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce.
§ 8c
Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.
"Nahlížení do spisů" dle § 65 trestního řádu
Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo mají zákonní zástupci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejného orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
V přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy.
Tomu, kdo měl právo být úkonu přítomen, nemůže být odepřeno nahlédnutí do protokolu o takovém úkonu. Obviněnému a jeho obhájci nemůže být odepřeno nahlédnutí do usnesení o zahájení trestního stíhání.
Práva státních orgánů nahlížet do spisů podle jiných zákonných předpisů nejsou ustanovením předchozích odstavců dotčena.
Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.
"Nahlížení do spisu" dle § 44 Občanského soudního řádu
Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.
Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem.